Nájemníci v domě hrůzy se postavili za svoje práva

Posted on Leave a comment

Dnes v Brně – Židenicích v nájemním domě na Markéty Kuncové 2 se po odpojení sedmi bytů vzbouřil nájemníci s podporou veřejnosti na místě. Po deseti hodinách vyjednávaní se za asistence policie podařilo prokázat, že na instalaci pěti bytů není žádná závada a elektřina byla znovu zapojena. Část nájemníků dnes podala hromadné trestní oznámení.

Majitel domu dlouhodobě upíral práva svým nájemníkům, vypíná elektřinu, vodu a teplo, čímž nájemníky vydírá a požaduje neoprávněné poplatky. Za elektřinu vybírá nelegální poplatky, nelegálně vystěhovává nájemníky a týrá ve sklepě domu psa.

Nájemníci domu se rozhodli dále tyto praktiky netrpět a hájit se. Ve spolupráci s veřejností několikrát povolali policii a požadovali obnovení dodávky elektřiny do odpojených bytů. Policie po tříhodinovém jednání s pronajímatelem nakonec zprovoznila odpojené byty. Domníváme se, že tak bylo prokázáno, že se pronajímatel dopouští trestného činu bránění v užívání bytu.

Nejdůležitějším faktorem se ukázala být podpora veřejnosti a setrvalý tlak všech zúčastněných proti zvůli pronajímatele. Solidarita mezi nájemníky je obdivuhodná a dokazuje, že lidé i v naprosto nedůstojných podmínkách jsou schopni efektivní obrany proti nelegálnímu jednání pronajímatele.

 

Členové iniciativy Chceme bydlet! a nájemnice domu na Markéty Kuncové 2

 

Brněnská Armáda spásy porušuje práva nájemníků a vlastní byty pronajímá draze

Posted on Leave a comment

Podle nájemní smlouvy, kterou má k dispozici iniciativa Chceme bydlet!, pronajímá Armáda spásy v domě na Staňkově ulici byty za cenu 150 korun za metr čtvereční. V téže smlouvě navíc našli členové iniciativy řadu vážných rozporů se zákonem.

         Obyvatelům tohoto domu se kupříkladu zakazuje poskytnout komukoli nocleh  bez předchozího  souhlasu majitele. To konkrétně znamená i zákaz nechat v bytě přespat rodinnou návštěvu. Dále mají nájemníci hlásit jakoukoli nepřítomnost delší než tři dny. A v dalším ustanovení si Armáda spásy například vyhrazuje široké právo ke vstupu do bytu a provádění prohlídek. „Požadavky, se kterými jsme se zde setkali, jsou v rozporu s občanským zákoníkem a pravidly pro nájem bytů. Obyvatelé na Staňkově uzavřeli standardní nájemní smlouvy a nelze po nich něco takového požadovat,” vysvětluje mluvčí iniciativy Chceme bydlet! Václav Krajňanský. A varuje: „Časté a neodůvodněné vstupování do bytů, zvlášť pokud by se skutečně dělo bez přítomnosti nájemníků, může být i trestným činem porušování domovní svobody.”

         Armáda spásy ve smlouvách uvádí, že pronájmy poskytuje v rámci projektu Prevence bezdomovectví. Podle veškerých veřejných zdrojů je tento projekt postaven tak, že Armáda spásy získá do pronájmu byty od třetích stran. Její klienti se v rámci projektu v těchto bytech nejprve stávají pouze podnájemníky. Pokud po dobu dvou let řádně plati nájemné, tak by jim měl byt následně být nabídnut ke klasickému pronájmu přímo od vlastníka. To ale z principu v  domě na Staňkově ulici nelze.

         Armáda spásy i městský portál sociálních služeb uvádí pouze to, že v Brně byly pro tento program dohodou s městskými částmi vyčleněny byty na ulicích Bratislavská a Francouzská, jeden v MČ Královo pole. V nich platí klienti této služby 49 korun za metr čtvereční. Ve vlastním domě na Staňkově ulici, o kterém se nikde veřejně nezmiňuje, si Armáda spásy účtuje trojnásobnou částku než v obecních tzv. tréninkových bytech.

         Iniciativa už měsíc poukazuje mimo jiné na problém s řetězením krátkodobých nájemních smluv. Ukazuje se, že nejde o problém jen u velkých realitních investorů. I obyvatelé domu na Staňkově ulici mají smlouvu prodlužovanou po pouhých dvou měsících. „Byznys s chudobou, za který považujeme hlavně předražené – ze státního rozpočtu doplácené – nájmy, krátkodobé nájemní smlouvy a porušování práv nájemníků, se zjevně může dotýkat taky poskytovatelů sociálních služeb,” komentuje Krajňanský.

         Iniciativa Chceme bydlet! proto dnes zasílá dopis národnímu řediteli sociálních služeb Armády spásy Janu Františku Krupovi, oblastnímu řediteli Davidu Jersákovi a metodikovi Armády Spásy Antonínovi Plachému, ve kterém přesně popisuje, které odstavce nájemní smlouvy jsou v rozporu s občanským zákoníkem. V dopise žádá vysvětlení vysoké ceny nájmu oproti poskytnutým městským bytům, nápravu nájemních smluv a vyjasnění fungování principu projektu Prevence bezdomovectví v domě, který je ve vlastnictví Armády spásy.

         „Chceme věřit, že se jedná o naprosto výjimečný exces jen jedné pobočky Armády spásy, kterou jinak považujeme za zásadního aktéra řešení bezdomovectví v České republice. Naším cílem v žádném případě není poškodit organizaci jako celek. Rozhodně ale žádáme nápravu a vysvětlení toho, co se ve službě Prevence bezdomovectví na Staňkově ulici děje,” apeluje mluvčí Václav Krajňanský.

Jak to bylo s domy na Vlhké – historie koupě nemovitostí

Posted on Leave a comment

Zajímalo nás, jakým způsobem Dolfin k dotčeným nemovitostem přišel. V této chvíli máme k dispozici kupní smlouvy k některým z nich (nevíme, jaké všechny domy Dolfin vlastní). Obecně lze říci, že Dolfin domy nakupoval v průběhu posledních deseti až patnácti let od různých soukromých vlastníků, často menších skupin spoluvlastníků, kterým v domech patřily částečné podíly.

Mezi těmito kupními smlouvami vyniká případ toho, jakým způsobem Dolfin získal bytový dům na Vlhké 9. Z kupních smluv lze vyčíst, že vlastnictví Vlhké 9 na Dolfin převedl jistý Ing. Zdeněk Matoušek. Stalo se tak dvěma kupními smlouvami na přelomu let 2005 a 2006.
O dvě kupní smlouvy muselo jít pro to, že pan Matoušek byl vlastníkem pouze poloviny (tzv. ideálního podílu) domu. A druhý podíl patřil městu Brnu. Pan Matoušek proto uzavřel s Dolfinem kupní smlouvu na svou polovinu. Současně si ale ujednali, že pan Matoušek se pokusí získat od města i druhou polovinu. A v případě, že se mu to podaří, tak jí „obratem“ na Dolfin rovněž převede.
A k tomu nakonec i došlo. Město Brno v tomto případě neuhlídalo, že pan Matoušek v privatizaci druhé poloviny fakticky vystupoval pouze jako prostředník, který dům ihned převáděl dále na developera. První polovina domu byla prodána za 2,5 milionu Kč, druhá za pouhých 1,9 mil. Kč.

Příklad nelegálního vyklízení bytu v ulici Bratislavská

Posted on Leave a comment

dopis
Toto oznámení bylo vyvěšeno na dveřích do bytu v domě vlastněném firmou Dolfin. Podobný způsob vyklízení bytu je přitom nelegální z níže uvedených důvodů:

1) Z uvedeného oznámení není zřejmé, zda nájemci byla doručena řádná výpověď z nájmu, pokud totiž nájemník má dluh na nájemném, je třeba mu nejprve dát výpověď. Nájemce má možnost v případě, že s výpovědí nesouhlasí, podat žalobu k soudu. Teprve v souvislosti se stakže končením nájemního vztahu je možné se s nájemce domluvit na vyklizení bytu.

2) Pronajímatel nemůže vyklízet byt sám případně za pomoci nějaké bezpečnostní agentury. Pokud nájemce odmítá byt opustit, může ho vyklidit pouze soudní exekutor nebo soudní vykonavatel,a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu anebo na základě předem sepsaného notářského zápisu, kterým bylo dáno svolení k exekuci. Svévolné vyklizení bytu ze strany pronajímatele je zjevné zneužití práva nepožívající žádné právní ochrany.

3) Pokud pronajímatel do obydleného bytu vstoupil, věci nájemce odvezl a vyměnil zámek, pak se dopustil trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 trestního zákona a případně i neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208 trestního zákona.

4) Nájemce kromě trestního oznámení se může žalobou domáhat:
– náhrady majetkové újmy (například za ubytování v hotelu),
– náhrady nemajetkové újmy způsobené traumatickým zážitkem z neoprávněného zásahu do soukromí nájemce. K této žalobě by se mohly připojit i spolubydlící osoby nájemce.

Schéma vlastnické struktury firmy Dolfin

Posted on Leave a comment

Na povrchu jednotně vystupující firma Dolfin funguje jako pavouk mnoha společností, z nichž každá vlastní nemovitosti v určité lokalitě. Stoprocentní podíl v těchto jednotlivých společnostech drží centrální společnost Dolfin Real Estate s.r.o. Za touto firmou stojí pánové Boussier a D’Agay, kteří ji společně ovládají srkze své firmy Mueron Jamay Investments a Gemelli Holding.
V současnosti probíhá převod jedné z dílčích společností ze skupiny Dolfin pod developerskou skupinu Fidurock. Jde o Dolfin – Zábrdovice 1 s.r.o., který vlastní minimálně osm různých domů a parcel v Brně.
Pod názvem Fidurock vystupuje rovněž několik firem. Ty ale nejsou jako Dolfin všechny jednotně vlastnicky propojené (Fidurock Don Giovanni, Fidurock Tábor, Fidurock Liberec). Konkrétní osoby na konci vlastnické struktury jsou z většiny nedohledatelné kvůli akciím na jméno. V různé míře se však na nich podílejí jako vlastníci či jednatelé pánové Rinkes, Hauerland, Hladík, dále Malíř a Nosek. Minimálně u části společnosti vede vlastnická struktura do Nizozemí.
Novým vlastníkem Dolfinu Zábrdovice a tedy i nemovitostí, které pod něj spadají bude společnost Fidurock Brno, s.r.o, za níž stojí právě jedna z nizozemských společností: Fidurock Private Equity Participations B.V.
Tato nizozemská společnost již také odkoupila firmu bytová-správa.cz, která minimálně v Brně zajišťovala pro Dolfin průběžnou ‚správu‘ nemovitostí – vybírání nájemného apod.
Jednatelem Fidurocku Brno a firmy bytová-správa.cz je pan Vladimír Loukota.
Informace o zastavení podílu některých společností naznačují, že řada nemovitostí v těchto firmách nakoupených na úvěr byla do společností dána jako vklad. Tento postup byl ještě v nedávné minulosti využíván coby způsob, jak se vyhnout placení daně z prevodu/nabytí nemovitosti. Vklad byl totiž od daně osvobozen a veškeré následné převody podílu na obchodní společnosti již za převod nemovitosti samotné nejsou považovány a daň se z nich neplatí.

struktura